Otec je filmový architekt a od mala mne fascinovala temná komora, kterou jsme měli na chatě. Vážněji jsem se analogové fotografii začal věnovat teprve v roce 2017, kdy jsem si pořídil svůj první vlastní fotoaparát. Byl to jakýsi Zenit, standardně s Heliosem 58/2.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Můj první analogový fotoaparát – stvůra Zenit

Skončil dost neslavně, ostatně jako všechny podobné stroje ruské výroby. Trhal filmy a nakonec se mu zasekla závěrka. Účel ale splnil – dostal jsem chuť se tomuhle koníčku věnovat víc.

Tak přišel další omyl. Praktica. Na tu jsem nasadil opět Helios a pokračoval ve svém koníčku dál. Nicméně i ta trpěla jistými neduhy, především špatným posuvem filmu, díky kterému se na jednu roli vešlo tak 20 snímků. Už mne nebavilo vyhazovat dál peníze, jal jsem se tedy prohledat skvělý bazar Paladix a narazil tam na svůj první pořádný fotoaparát. Yashicu FX-D.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Praktica MTL3 s náhodným bleskem a Heliosem 58/2.

Prodával ji dnes můj výborný kamarád a mentor, který mi ji odprodal plně vyservisovanou za mrzký peníz. Dostal jsem k ní objektiv Yashica 50/1.7 ML, který podával špičkové výsledky a s poloautomatickým tělem dokázal čarovat nečekané.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt

Foťák i nový kamarád mi dopomohli k velkému technickému zlepšení, co se týče fotografování. Začal jsem se učit vyvolávat. Časem z toho lezly fotky občas i ostré. Bohužel jsem od něj chytl sběratelskou chorobu, kterou trpím dodnes, a zachtělo se mi něčeho ještě lepšího. Dostal se mi tak do ruky první fotoaparát na svitkový film – Flexareta. Navštívil jsem s ní Budapešť, pak šla z domu.

Mezitím jsem prodal Yashicu a pořídil nezničitelný Spotmatic společně s Fujinonem 50/1.4. Flexaret nebyl a není ideálním středoformátovým strojem. Pořídil jsem dvouokou krásku Yashicu D, která mi sloužila relativně dlouhou dobu. Dokonce jsem ji i nechal vyservisovat. Jednoho dne se mi uvolnilo poutko popruhu, aparát spadl na skálu a praskla mu matnice. Vytratila se ze mne touha fotit.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Yashica D – po servisu

Tvůrčí a finanční krize však nebyla věčná. Zázrakem funkční vrak jsem prodal, stejně tak Spotmatic. Za obdržené peníze jsem pořídil svůj první “profesionální” středoformát – Pentacon Six TL společně s úžasným Biometarem 80/2.8.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Pentacon Six TL s Biometarem 80/2.8

Pentacon mi vydržel opět poměrně dlouhou dobu. Východoněmecká optika produkovala perfektní výsledky, tělo bylo po servisu a já si neměl, až na váhu, matnici a jistou nepraktičnost aparátu, na co stěžovat.

Nemoc mne však dohnala i tentokrát. Jeden z mých dalších přátel mi nabídl zapůjčení profesionálního stroje japonské výroby Zenza Bronica SQ-ai společně s třemi objektivy – Zenzanonem 50/3.5, 150/3.5 a 65/4. Všechny podávaly excelentní výsledky, matnice byla oproti Pentaconu na špičkové úrovni a celkově se na toho mazlíka fotilo mnohem lépe.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Zenza Bronica SQ-ai s měřícím hranolem a gripem

Zápůjčka se ale musela vrátit. Já se tak jal hledat alternativu, ve které by nebylo tolik citlivé elektroniky. Až letos (2019) se mi podařilo sehnat díky echu od kamaráda Zenzu Bronicu S2a. Nu a na tu fotím dodnes.

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Zenza Bronica S2a

Abych měl i něco kapesního, doplnil jsem svou sbírku aparátem Moskva 2 na formát 6×9 a excelentním kinofilmovým tělem od Contaxu – RTS s mne dobře známou padesátkou od Yashicy.

Digitální fotografii se vyhýbám zejména proto, že mi střední formát umožňuje fotit v dostatečném rozlišení, mohu si fotografie sám zvětšit a zároveň je i kresba na větší formát zcela jiná, pro mé oči zajímavější. Momentálně koukám po dostupném kardanu na formát 4×5.

Příště se pokusím sepsat něco o procesu vyvolávání 😉

analog, Proč analog?, Tadeáš Fořt
Contax RTS